Definitivní konec práce na Technických službách – svědectví

Jak jsem již předesílal v minulém článku,krátká životní etapa na technických službách dosáhla svého konce. Když jsem tam nastoupil,často jsem přemýšlel,proč musím začat pracovat zrovna tady..jediné co mě posilovalo,bylo vědomí,že jsem získal zadarmo řidičský průkaz sk. C.

Za tu krátkou dobu jsem zažil spoustu věcí a spoustu věcí jsem se naučil. I přesto..na začátku jara jsem se rozhodl,že odejdu..chtěl jsem mít zaměstnání, kde by nebyla ve smlouve uvedena jakákoliv souvislot se hřbitovem. Možná je to malicherný důvod ale mě deprimovala představa,že až by si hrobaři vzali dovolenou tak bych je případně musel zaskakovat. O mém náhledu na tuto práci jsem pojednal ve starších příspěvcích.Byla to obrovská zkušenost a lekce na celý život – kdo nezažil,těžko pochopí ale možnost jakékoliv další lekce na tomto působišti už nebyla,ta práce už by mi nedala žádnou využitelnou zkušenost.Ti lidé,co dělají tuhle práci mají mou nekonečnou úctu a obdiv..ale můj směr je jiný než jejich. V žádném případě tou prací nepohrdám ale když to dělat nemusím, proč bych tam byl..řidičák mám a šel jsem si pro něj doslova „přes mrtvoly“:o),ted vyvstávala otázka - jak z toho ven?? Uznávám,že je až opovážlivé v této době hazardovat s prací a jsou daleko vážnější důvody,proč ji ukončit..ale pro mě tohle byl důvod dost velký. Chtěl jsem mít pracovní smlouvu pouze jako řidič – o jiné profesi jsem vlastně nikdy ani moc neuvažoval:o). Odejít bych samozřejmě mohl ihned ale musel bych zaplatit ten řidičák..měl jsem nějaké peníze našetřené,protože bych si rád příští rok koupil nějaké novější auto,šetřil jsem je dlouho..jenže – co dělat dál?? Mám to tady rád a pracovat na kamionu – ač by mě to s takovým autem bavilo – bylo nemyslitelné,protože bych byl pořád pryč (i přesto mě to stále láká). Zkusil jsem tedy firmu co má autodpravu se sídlem na místním JZD, zabývá se zemními pracemi. Tedy bágry a stroje typu Tatra+ jiné terénní nákladní auta. Tohle mě lákalo vždycky..zablácený terén,protáčející se kola v bahně které pomalu popostrkují zabahněný kolos stále vpřed..nepatrné zkušenosti jsem měl s Pragou V3S z technických služeb ale tam jsem spíše hodně zažíval boční náklony. Zkusil jsem se zeptat ale zatím vyčkávali,jaká bude situce za pár týdnů. Opravdu jsem rozvažoval,co dělat,zda zůstat,nebo jít zkusit štěstí jinde..ale věřil jsem Bohu,že on ví,proč mě poslal sem a on bude vědět,kdy odsud mám odejít..od února prosakovali na povrch řeči o propouštění,kvůli krizi,což bylo též jedním z faktů,které mě nutili poohlížet se po druhé práci. Mezitím přešel březen,začal duben a já už věděl,že ještě květen tu určitě zůstanu a pak do toho praštím, zaplatím co mám a půjdu pryč..jenže..člověk míní, pán Bůh mění;o). Přišel osudný 30.duben. Ráno jsem vystartoval s LIAZkou z firmy rychlostí blesku a okolo devaté hodiny jsem měl telefon od šéfa že až skončím,at za ním zajdu. To už jsem tušil,že se chystá něco velkého..když jsem přišel,mluvili jsme docela vážně. Jednalo se o mém propuštění z důvodu nadpočetnosti. Šéf potřeboval abych odešel okamžitě,tedy na dohodu a on mi dá odstupné a nebudu muset ani nic platit. Podepsal jsem okamžitě..a ve středu 4.5.2010 jsem nastoupil do nového zaměstnání u nás na dědině – do té firmy na JZD zabývající se zemními pracemi:o).

Dostal jsem přidělené nákladní auto TATRA 148 - zatím ho teda víc spravuju než jezdím;o).

Smlouvu mám sice jen do nového roku a pak se uvidí,možná mě čeká zima na pracáku protože tyhle firmy nemají přes zimu moc kšeftů a na jaře me třeba zase vezmou..nebo bude možná všechno zase úplně jinak:o)..každopádně..všechno má svůj smysl..a musím říct,že Bůh to opravdu moooooc dobře zařídil..na těch technických to byla životní lekce jakou jinde člověk nezažije,získal jsem zadarmo řidičský průkaz v době krize,získal jsem praxi a dobré reference,bez čehož bych se do té firmy kde jsem ted nedostal,hned po ukončení práce jsem dostal práci druhou a ještě ke všemu jsem odešel s odstupným. To je až trochu moc náhod dohromady:o)..někdy možná spoustu věcí nechápeme proč se tak dějou,vnitřně s nima nesouhlasíme..ale at se děje cokoliv.. a pokud se tím nenecháme pohltit..vždy nás to posune někam dál a jistým způsobem nás to obohatí..nezbývá než říci – Bohudíky:o)!!!!!